Divnej den

Záchvaty paniky...to tu dlouho nebylo. Takhle jsem se naposledy cítila v říjnu. Co víc, bojím se. Protože ten říjnovej byl oprávněnej, co když je i tenhle. Šla jsem ven a viděla spoustu lidí, kteří chvíli byli v mém životě často a teď minimálně...a bylo to fajn, akorát se mi podařilo vrátit se domů v ještě horším stavu, než jsem přišla. Kde se to cestou stalo netuším. Snad se mi ještě dneska podaří se uklidnit.
Nechci zase brečet do polštáře